13. 2. 2018

14. února 2018 v 18:19 |  Něco jako deník
Sedím na posteli a koukám do zdi jako tupý varan.
Proč jsem to neudělala?
Proč jen na chvíli zaváhala?

Aneb jsem v nemocnici.
Můj první zážitek jízdy sanitkou.
Koukala jsem se, jak se všichni lidé dívali a přemýšleli:
"Páni, koho asi vezou? Co se mu stalo? Snad bude v pořádku...".

Jak ve vězení se vás tu ptají "Za co tu jsi"
a vy jen dál tupě hledíte do zdi a nevnímáte je.
Možná že jste neměli zavázat.
Možná, že jste to měli dokončit.

Jsem jako varan.
Chladnokrevná bestie, co tupě hledí do zdi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barbara Barbara | E-mail | Web | 15. února 2018 v 11:55 | Reagovat

Jestli popisuješ, co myslím, tak na mě padla jakési de-javú. Dost podobné myšlenky jsem měl mynulý rok...
Ráda bych ti nějak pomohla, poradila nebo tak, ale stále se v tom občas plácám a pokouším se to překonat...
Kdyby jsi si chtěla pokecat nebo se vypovídat, tak mi napiš na mail nebo na fb :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama